Stávající objekt paláce je architektonicky velkolepý, definuje hranu bloku po celé délce a tvoří základ návrhu. Jeho zachování a moderní rekonstrukci nevnímáme jako nevýhodu, ale jako příležitost přinést nový rozměr developerské nabídky. Dům bude začleněn do nového celku a stane se znakem projektu. Vysoký řád poskytne důstojné místo obchodům i restauracím a velkorysý parter s vestavěnými patry. Urbanistický blok bude po obvodu logicky doplněn a dostavěn svébytnou rezidenční strukturou. Nároží do Sokolovské třídy zdůrazní obytné věže podtrhující symetrii bloku, zatímco drobné odlišnosti bočních křídel reagují na orientaci ke světovým stranám a vztah k okolí, čímž přirozeně narušují kompozici.

Dům Praga Residence je samostatný bytový dům, který dramaticky ustupuje od uliční čáry a tím vytváří nový veřejný prostor. Objekt vyrůstá do devíti nadzemních podlaží pro byty a pod nimi má dva suterény pro garážová stání. Vnější stěny domu s citem pro nadčasovost a precizní detail opisují vnitřní obytnou funkci domu. Jednoduchá kubická hmota domu se v horních podlažích dramaticky klene nad terén a vytváří devíti metrovou konzolu, která stavbu značně odlehčuje. K domu přiléhá zahrada sloužící nájemníkům domu. Vzniká zde tichý soukromý park uprostřed městské zástavby.

to je hezký dům

Historicky průmyslový Smíchov dnes prochází dynamickou transformací, jejímž středobodem se stane nové nádraží jako architektonický i obchodní magnet. Náš návrh pro Správu železnic reaguje na tento rozvoj efektivní koncentrací celého programu na parcelu C. Tímto strategickým krokem vzniká jeden celistvý, funkčně silný dům v přímém kontaktu s tratí, zatímco sousední pozemky A a B zůstávají volné pro budoucí etapy růstu. Výsledkem je kompaktní objekt s otevřenou dispozicí, který svou architekturou zrcadlí modernizaci sítě a vysokorychlostních koridorů. Tato koncepce nabízí maximální flexibilitu pro propojování jednotlivých segmentů společnosti i další rozvoj v bezprostředním sousedství.

Praga Studios završují vizi tří domů propojujících dvě karlínské třídy skrze novou klidovou ulici, která ulehčuje husté blokové zástavbě. Duch původních závodů Praga přežívá v zachované industriální stěně, která tvoří autentický dialog s moderní architekturou. Budova o sedmi podlažích definuje nový veřejný prostor a svým tvarem reaguje na pulzující městskou třídu. Racionální rytmus fasádních modulů a převýšená vstupní hala podtrhují městský charakter domu, zatímco ustupující horní patra zjemňují jeho měřítko. Projekt, oceněný titulem Best of Reality, citlivě navazuje na industriální kořeny lokality a sebevědomě reprezentuje budoucí rozvoj moderního Karlína.

Architektonický návrh důsledně navazuje na urbanistické principy místa a respektuje stanovené kompozice sousedních staveb. Zásadní úsilí jsme věnovali funkčnímu a konstrukčně úměrnému řešení hlavní plavecké haly, která svým minimalistickým pojetím definuje funkční prostor pro aktivní i pasivní návštěvníky. Čistotu vnitřních prostorů podtrhují přirozené materiály – beton, ocel a nedekorovaná keramika – v kombinaci s netradičními průhledy mezi sportovními zónami. Jasná lineární kompozice haly a parkovacího domu racionalizuje využití pozemku, zatímco wellness a sportovní ubytovna logicky uzavírají relaxační areál s jižně orientovanou zahradou.

​

Jihlavský terminál definuje energie pohybu; je to strategický průsečík evropských cest a výrazná značka města u dálnice D1. Koncepci zásadně určila výšková úroveň trati, která umožňuje přirozené propojení všech směrů „suchou nohou“.
Celý uzel je navržen jako bezpečný a srozumitelný bod, kde se v rovnováze střetává vlak, auto i chodec. Kompaktní, chráněné prostory reagují na nevlídné klima Vysočiny a zaručují cestujícím maximální komfort. Tato integrálnost navíc šetří okolní krajinu – jižní předpolí tak zůstává zeleným, vstřícným místem s přirozenou vegetací a vodními plochami.

Lokalita Florenc představuje unikátní synergii městské dopravy a obchodního potenciálu, který náš návrh rozvíjí novým propojením středu města s Karlínem. Klíčovým přínosem je aktivní obchodní suterén s přímým napojením na vestibul metra, umožňující bezpečný pohyb „suchou nohou“ pod magistrálou. Dominantní administrativní budovy reagují na hlukovou zátěž prosklenými atrii, čímž vytvářejí klidné vnitřní prostředí. Součástí vize je i radikální transformace Bastionu – jeho urbanistické dořešení, navýšení o nová patra a propojení s novostavbou pomocí mostu. Vzniká tak živé městské místo, které eliminuje bariéry a definuje novou kvalitu ulice Na Florenci.

Náš návrh pro soutěžní workshop Florenc 21 staví na organickém začlenění obytného bloku do městské struktury při zachování moderního, nehistorizujícího výrazu. Polootevřená forma bloku reaguje na komplikované, dopravou zatížené místo a skrze západní mezeru přivádí do vnitrobloku světlo i vzduch.
Architektura pracuje s racionálním měřítkem fasád a modulárním systémem, který graduje od funkčních bytů až po prémiové jednotky s terasami a výhledy na dominanty města. Členění průčelí na jednotlivé „domy“ vytváří pocit různorodého města, zatímco parter ožívá službami. Vzniká tak bezpečné městské bydlení, kde intimitu vnitrobloku vyvažuje sebevědomý charakter uličních front.

Vzdělávací centrum společnosti Škoda Auto tvoří komplex rekonstruovaného barokního kláštera a přilehlé novostavby. Citlivá obnova historického objektu a kostela klade důraz na původní tvarosloví a materiály, doplněné o nezbytné moderní prvky. Novostavba, propojená s klášterem podzemním koridorem, je rozdělena do dvou hmot spojených komunikačními krčky. Objekt s hlavním vstupem disponuje vnitřním atriem, které se otevírá směrem ke klášteru a navazuje na přednáškové auly. Kontrast mezi tradičním a moderním výrazem obou architektur je navržen ve vzájemném souznění, které nechává vyniknout specifické kvality historické i soudobé části.

​

Navržené řešení doplňuje stávající rezidenční celek o dva bytové domy, které respektují kontinuitu zeleného pásu mezi parkem Družba a vltavskými svahy. Menší, šestipatrový dům přirozeně uzavírá blok, zatímco dvanáctipatrová dominanta v exponované poloze tvoří svébytný architektonický prvek. Namísto horizontální bariéry volíme vertikální formu, která umožňuje zeleni volně procházet skrze dům i kolem něj. Specifické vynechání hmoty v těle budovy objekt opticky odlehčuje, zachovává průhledy na horizont a integruje architekturu do krajinného rámce. Vzniká tak moderní bydlení v přímém dialogu s okolním parkem.

Rezidenční domy Prague Marina svou figurou dominují přístavní ploše a skrze skulpturální měřítko odrážejí atmosféru holešovického přístavu. Dvě budovy identického tvarosloví jsou situovány přímo na hraně nábřežní zdi, čímž se stávají organickou součástí vodního rozhraní. Zatímco podloubí propojuje město s přístavem, desetipodlažní struktury se výrazně otevírají směrem k hladině. Nižší římsy objektů přitom citlivě reagují na výškovou hladinu původní zástavby Holešovic. Fasády kombinující černý kamenný obklad s barevnou omítkou a dřevěnými okny podtrhují materiálovou poctivost, kterou doplňují terasy s posuvným zasklením pro maximální komfort bydlení u vody.

Koncept developmentu zahrnujícího tradiční trh (Souk), apartmány, hotel a bungalovy je inspirován tradičními prvky katarské kultury, podtrhuje původní obraz krajiny, vztahu vody, zálivu a pouště. Interpretuje tento obraz do souvislostí současné doby, zohledňuje současné potřeby a místní zvyky. Urbanistický návrh nového developmentu je protkán vodními kanály a lagunami, které přirozeně sledují křivky pobřeží. Zatímco hotel je situován na odděleném ostrově, aby si vytvořil svůj vlastní svět soukromí a luxusu, městská struktura residenčních jednotek v čele se Soukem je založena na konceptu tradiční zástavby. Hustá městská síť se stíněnou ulicí, alejí a náměstím vytváří moderní obytnou strukturu s výraznou orientací na moře.

​

Projekt o rozloze 120 000 m² zahrnuje pět administrativních budov, hotel a rezidenční celky. První dokončená budova, navržená ve spolupráci s londýnským ateliérem KPF, tvoří dominantu budoucí čtvrti propojující Karlín s vltavským nábřežím. Komplexní realizace zahrnovala úpravy metra, protipovodňovou ochranu i zřízení veřejného parku. Architektura objektu s ojedinělým proskleným atriem využívá fasádu z červeného čínského pískovce a šedočerného hliníku. Svou siluetou a materiálovou paletou dům navazuje na tradiční pražské prostředí, zatímco svou polohou definuje základní kámen a budoucí charakter nové městské čtvrti na pravém břehu Vltavy.

Budova OCV dokončená v roce 1994 nabízí kanceláře špičkového standardu. Byla pronajata významným zahraničním společnostem zakládajícím pobočky v České republice. Fasády jsou obloženy tmavou šedozelenou brazilskou žulou. Trojitě zasklená okna jsou z přírodní skandinávské borovice a jsou opatřena dřevěnými roletami. Na podlahách je lité zelené teraco, vstupní prostory kombinují velkoformátové mléčné sklo s dubovou dýhou a černě mořeným nerezem.

Novostavba Českého rozhlasu citlivě vyplňuje historický kontext Vinohrad a skrze třípodlažní lávku přímo navazuje na původní budovu v hlubokém dvoře. Omezenou plochu průčelí kompenzuje vnitřní prosklené atrium, které zajišťuje přirozené světlo pro vysílací studia i kanceláře. Fasáda z červeného skotského pískovce a hliníku vnějškem komunikuje s okolní zástavbou, zatímco interiéru dominuje přiznaný pohledový beton. Syrovost betonové konstrukce doplňují precizní detaily ze dřeva, oceli a skla, čímž vzniká zřetelný a moderní výraz stavby. Tento funkční celek definuje nové technologické zázemí rozhlasu v srdci tradiční městské čtvrti.

Rekonstrukce Obecního domu - národní kulturní památky se stala největší stavbou svého druhu v Praze. Budova s ambiciózním programem byla vystavěna v letech 1906 - 1912 podle projektu architektů Balšánka a Polívky. Centrem stavby je známá Smetanova síň, koncertní a víceúčelový sál s kapacitou přes 1000 osob, sídlo Pražského symfonického orchestru. V budově se nachází řada společenských sálů, výstavní galerie, několik restaurací, obchody a kanceláře. Budova je dekorována díly významných secesních umělců. Rekonstrukce budovy zahrnovala katalogizaci a restaurování několika desítek tisíc jednotlivých předmětů uměleckého řemesla. Secesní památka byla vybavena stavební, měřící a osvětlovací technologií vysokého standardu.

Pro účely zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze v roce 2000 byla ke stávajícímu kongresovému centru dostavěna rozsáhlá kancelářská budova, která sloužila během výročního zasedání jednotlivým delegacím. Část budovy byla po skončení kongresu přestavěna na hotel.Součástí budovy jsou rozsáhlé podzemní garáže. Budovu charakterizuje červená pálená žula a šedá omítka. Se stávajícím kongresovým centrem byla novostavba propojena lehkým nadzemním tunelem.

Rozlehlý obchodní komplex byl postaven v letech 1927 - 1929 v centru Prahy. Jádrem budovy je obchodní pasáž, kanceláře a byty. Budova je významnou památkou rané moderní architektury. Rekonstrukce obnovila původní vzhled s velkorysými sklobetonovými klenbami a skleněnými ochozy. Při rekonstrukci budova získala nové technické vybavení a podzemní garáže.

Jednoduché půdorysné, funkční i koncepční řešení. Prostý vstup, horní osvětlení vnitřních maleb. Jedno okno ve zdi, jednoduchý mobiliář, prostý stolec – oltář, odpovídající umístění ostatků popele do podlahy kaple. Architektonicky jednoduchý koncept umožňuje základní použití prostoru kaple. Navržený mobiliář je možné použít pro církevní obřady v kapli, ale i nechat prostor prázdný, případně s minimem lavic k sezení pro prosté setkání s bohem, časem či vzpomínkou. Autoři se snažili v maximální míře na přiložených perspektivách přiblížit koncepční a funkční možnosti jejich návrhu. Celé řešení je sestaveno s vědomím požadované jednoduchosti použití, provozu, údržby a podobně, je jasné, že v podstatě veřejnosti otevřený prostor nesmí trpět používáním, střídáním ročních období i teplot. Umístění kaple do západní části území souvisí i s jejím případným bezkolizním a srozumitelným provozem.

Soutěžní návrh na rezidenční budovu s bydlením vyššího standardu v Lipsku. Deskovitá hmota působí svoji plastickou formou jako umělecké dílo v parku obklopeném městskou zástavbou klasicistních domů z konce 19. století. Standard bydlení zajišťuje kromě velkorysých dispozic a kvalitních materiálů i hlavní myšlenka projektu: na každém patře pouze jeden byt.

Budova ČSOB byla dokončena 1995. Nabízí 3.700 m2 kancelářských a bankovních prostor. Budova stojí nad křížením 4 tunelů metra a železnice, což si vyžádalo náročné architektonické a konstrukční řešení. Podzemní parkoviště je obsluhováno 2 autovýtahy, pohyb automobilů při nájezdu a výjezdu z podzemí usnadňuje točna. Fasáda je omítková s dřevohliníkovými okny. V interieru byly použity podlahy z přírodního kamene a obklady s bukovou dýhou.

Prvním větším dokončeným projektem kanceláře ADNS architekti byl Československý pavilon na Světové výstavě EXPO ´92 v Seville ve Španělsku. Pavilon byl navržen ve spolupráci s předními československými umělci a získal ocenění kritiky v mezinárodním architektonickém tisku. Neobvyklá fasáda byla složena z několika vrstev ocelového pletiva upevněného do dubových trámů. Budova zůstala i po skončení Světové výstavy na svém místě a je doposud užívána.

Při koncipování našeho návrhu rekonstrukce levého křídla jsme si stanovili naše zásady pro přístup jeho obnovy: Nové křídlo bude ctít půdorysné a výškové danosti místa. Nosná konstrukce bude moderní, umožňující maximální využití prostoru a umístění technologií. Řešení podchodu ke Křižíkově fontáně, vstupu do průmyslového paláce bude mimo osu a umožní pohledy na „nově“ objevenou boční fasádu. Plášť haly ponese „pixelové mimikry“ vtlačené do stínícího systému jižní fasády, z odstupu tak bude zakrývat modernost řešení a vyvolávat iluzi nezměněného pohledu. Střední hala bude očištěna od nánosu padesátých let a navrácena do původní podoby včetně sochařské výzdoby, záhodné by bylo i odstranění ochozů, které sloužily klace komunistických sjezdů. Tvarosloví konstrukcí a detailů bude osloveno detaily původní stavby, jistě však posunuté v čase z pohledu užitnosti i možnosti nových materiálů.

​

​

​

​

Stavba smuteční síně je umístěna v severní části pozemku, tím zdůrazňuje rituální význam „poslední cesty“. Tato osa vymezuje prostor pro příchod smutečních hostů, v západní části smuteční zahradu, který je od vstupní cesty oddělena stěnou. Do smuteční zahrady je orientováno kolumbárium, umístěné v rubu symbolické oddělující zdi, a klidové prostory určené pro rozjímání.
Objem smuteční síně je tvořen kubickou formou, která je orientována s hlavní diagonální osou, je spojena se stěnou oddělující vstupní cestu a smuteční zahradu, čímž se vtahuje do celkové scény. Hlavní osa vrcholí v hlavním sále, pak je hmota stupňovitě zjemňována a ukončena v souladu s vnitřním provozem.

​

​

​

Malá administrativní budova vyplnila proluku v tradiční struktuře města. Úkolem byl návrh vysoce efektivní a ekonomické budovy na velmi malém pozemku. Nároky parkování si vyžádaly 4 podzemní patra přístupná auto-výtahem.

Obytná budova byla postavena na místě, kde původně stál starší objekt. Ohled na historické prostředí slavných lázní vedly k návrhu částečné repliky původní stylové architektury. Budova nabízí moderní bydlení včetně podzemního parkování.

​

REMBRANDT je výroba elektrické energie z biomasy pomocí vysokoteplotní konverze. Technologie šetrná k životnímu prostředí umožňuje využití místních obnovitelných zdrojů. Aquapark REMBRANDT je sportovně rekreační plavecký areál, který využívá zbytkové teplo vzniklé konverzí pro výtápění bazénové haly a venkovního bazénu.

Apartmánový komplex Pod Medvědínem se nachází v těsné blízkosti lanovky na Medvědín, která je centrem pro sjezdové i běžecké lyžování v Krkonoších.
Projekt zahrnuje 108 bytů ve čtyřech třípodlažních domech, které vytváří jedinečný komplex se sportovišti uvnitř. V podzemním parkoviště bude 110 parkovacích míst s přímým napojením na byty. Architektonické řešení objektů klade zejména důraz na funkčnost interiérů a vysoký realizační standard.

​

Budova ECM – HOTEL LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ bude z hlediska funkce zajišťovat krátkodobé ubytování hotelového typu pro cestující, převážně využívajících leteckou dopravu, a to přímo v areálu letiště Praha - Ruzyně. Hotel nabídne k ubytování 240 pokojů v kvalitním velikostním standardu s kapacitou 480 lůžek. Hotelový provoz dále bude zabezpečovat stravování a činnost konferenčního centra. Dále je v budově umístěna obchodní pasáž s pronajímatelnými obchodní plochami a nadzemní parking.

Sportoviště Olympijských her tradičně zápasí s problémem efektivního využití v po-olympijském období. V tomto případě se nabízí řešení, které vedle po-olympijského využití podporuje i využití před-olympijské. Pro většinu olympijských disciplin je využití technické infrastruktury pražského Veletržního areálu vhodným řešením a pro olympijské hnutí zajímavou inspirací.

Postupně budovaný pražský Veletržní areál (včetně plánované arény) může být v roce 2020 využit s výhodou pro Olympijské hry. V rámci veletržního programu je třeba do konce roku 2019 vybudovat pět výstavních hal a Městskou arénu přizpůsobit potřebám Ceremoniálního stadionu (zastřešení, provizorní tribuny a přizpůsobení pro otevírací a závěrečný ceremoniál). Součástí projektu Olympijských her budou otevřená nebo dočasná sportoviště na okrajích plánované zástavby.

Areál je navržen při Štěrboholské spojce v severovýchodním segmentu křižovatky s Průmyslovou ulicí. Je tvořen uzavřeným oválným objektem
s obchody po svém obvodu, vnitřní prostor - dvůr je řešený jako dvouúrovňové parkoviště. Přístup do obchodní části je
z vnitřní části areálu, zásobování je řešeno z vnější strany.

V areálu jsou kromě samotných obchodů navrženy i restaurace, administrativní část, parkoviště. Současně s objektem jsou řešeny sadové a parkové úpravy přilehlých ploch, včetně zpevněných částí.

Budova se "vznáší" ve výšce 9m na deseti nakloněných sloupech nad terasou před severní fasádou stávajícího KCP. S terasou je pak dále propojena již jen dvěma komunikačními jádry. Pavilon je se stávající KCP propojen pomocí dvou spojovacích krčků. Toto řešení jednak umožňuje přímé propojení s hlavními podlažími stávajícího KCP a zachovává nenarušený volný průchod chodců ze stanice metra Vyšehrad k obytné zástavbě okolí. Výhled z této terasy na panorama historického jádra Prahy zůstává taktéž nenarušen.
Budova je nepravidelného půdorysu tvořící sedmiúhelník a o vnějších rozměrech 40 x 120m. Je odsazena od fasády stávajícího KCP což umožňuje dostatečné denní prosvětlení prostoru pod budovou.
Budova má dvě funkční úrovně. První úroveň má proměnlivou světlou výšku a z druhé úrovně je možno v severozápadní části vstoupit na střešní terasu.

Náboj energie dopravy - rozhodující ukazatel návrhu. Střed mizejících vlakových spojení. Vzpomínka k minulosti proti masivnímu průniku století benzinu do města. Střed území - Koncertní hala a Dům umění - nové poselství místa. Potřeba Prahy, přání milovníků umění a důležitý počin reprezentace města a státu. Hledání místa. Dům Korouhev - strážní věž návrhu. Místo viditelné v dopravní ose propojovací bod podzemní dopravy a lanovky. Také místo pro Zlatou jehlu. Nový stavební prostor opravňující k viditelné stavbě. Pevná stavba hledající podstatu vysokého domu. Koncertní hala navazuje na osu k Obecnímu domu a současně podporuje původní koncepci městského "rinku" a výstavby Národního muzea, Parlamentu, Německé opery a Hlavního nádraží. Přístupná z úrovně města i z zlidštěné městské třídy.

Náš návrh oživuje srdce Špindlerova Mlýna posílením historických vazeb na ikonický Bílý most. Ústředním bodem je sochařsky pojaté návštěvnické centrum, které ukotvuje organickou síť ulic, dvorů a promenád navržených k celoroční aktivaci městského centra. Klíčová lávka pro pěší sjednocuje oba břehy řeky a propojuje je do uceleného veřejného prostoru. Architektura sestává z členěných objemů na společném soklu, který integruje komerční parter i parkování, a zároveň maximalizuje prostupnost území a horské výhledy. Tvarosloví střech jemně parafrázuje tradiční krkonošskou architekturu a vytváří funkční, soudobé centrum města, které vyvažuje historické dědictví s moderním občanským životem.

​

Náš návrh pro území Nákladového nádraží Žižkov vychází z hlubokého respektu k monumentálnímu měřítku této památky. Architektonické řešení navazuje přísný dialog s okolím zarovnáním čtyřpodlažních bloků s linií historické římsy nádražní budovy. Nad touto podnoží hmota přechází do segmentovaných věží (5.–12. podlaží), přičemž každá je navržena s vlastní identitou, aby došlo k rozbití vizuálního objemu stavby. Toto rytmické „prořezání“ bloku zajišťuje obyvatelům maximální přísun denního světla, viditelnost oblohy i rozmanité výhledy. Přesunutím automobilové dopravy do inovativního podzemního systému vracíme povrch lidem a vytváříme živý parter pro pěší, který vyvažuje industriální dědictví nádraží s moderním městským bydlením.

​

​

​

Nabízíme reálné řešení pro nejbližší budoucnost. Řešení, které otevře střed náměstí pro lidi – život. Významně tak zlepší a zpřehlední situaci veřejné dopravy. Systémová příprava všech fází přestavby náměstí, promyšlené vybudování podchodů a komunikačních pásů do náměstí zaručí návaznost jakékoliv další výstavby i ve vzdálené budoucnosti. Technické, dopravní, památkové i časově paměťové souvislosti jsou v náměstí velice složité. Zásadní pro úspěch dořešení prostoru jako celku je dokonale porozumět těmto zadáním a vnímat dotvoření náměstí jako proces trvající možná i několik desítek let. Pro zastavění pozemků okolo náměstí je správný odhad nové infrastruktury zcela zásadní.

​

​

​

​

​

​

​

​

Projekt nárožního objektu na Vinohradech prošel celou řadou variant, s různými funkcemi, různého vzhledu. Nyní se připravuje k realizaci bytový dům s 42 byty. Vzhledem k aktraktivitě lokality se předpokládá vyšší vnitřní standard, kvalitní zpracování i detail.

V roce 2004 jsme zpracovali projekt na administrativní budovy v ulicích Římské a Rubešově navazující na stávající administrativní budovu OMG Panorama Centrum. Nenápadný nárožní šestipodlažní objekt svým měřítkem a tradiční formou odpovídá lokalitě ve které se nachází - městská zástavba Vinohrad z konce 19. století.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Současná, přesto uvážlivá architektura doplněná do žijícího prostředí. Respekt k zadání, úměrnost půdorysného osazení staveb, parter. Odkaz ke klasicistní organizaci půdorysu domu. Půdorysná souvislost k průčelí domů i k okolí. Dům jako prostředek k vytvoření inspirativní pracovní nálady. Rovnost v uspořádání jednotlivých pater, spravedlnost v podmínkách, otevřenost a přehlednost v prostředí studijním. Sloužit, nepoučovat, nenutit, přesto prostorem vyvolávat soustředění, morálku, zodpovědnost.

​

​

​

Předmětem změny Paláce Stromovka je modifikace hmotového řešení povoleného objektu
především v jeho horní části, kde jsou umístěny kanceláře.
Podzemní část stavby, systém parkování, zásobování, podzemního parkingu zůstává prakticky beze
změny. Podlaží na úrovni 1. suterénu, přízemí a 2.nadzemního podlaží, kde jsou umístěny obchodní
plochy se zázemím a pasážemi, budou upraveny pouze částečně v souvislosti s úpravami kancelářské
části.
Technologie objektu budou přizpůsobeny navrhovaným změnám.
Celkový rozsah hrubých podlažních ploch stejně jako počet parkovacích stání zůstává beze změn.

Navrhli jsme novou konstrukci, která provozně i tvarově obsáhne nové prostory i stávající pavilon, ze kterého se stane „dům v domě“. Odstup nové konstrukce a stávajícího objektu se pohybuje v rozmezí od pouhé technické mezery přes prostor pro umístění technologie či rostlin až po rozsáhlé výstavní atrium. Tvar a konstrukční osnova je záměrně volena tak, aby výraz celku byl opakem městské urbanisticko-architektonické strohosti a přitom byla zachována potřebná rozumnost a hospodárnost konstrukce, založené na použití dostupných stavebních částí. Obvod pavilónu je z velké části tvořen zemním valem s vegetací, ve výběhu pro jaguáry je členěn pestrým tvarováním jejich místností, v severní části je výška pavilonu na minimu. To vše jsou prvky, které výrazně potlačují vnímání hlavního znaku – obvodové stěny, která je vždy překážkou a omezením pohybu. Výsledkem je návrh, který bude pro návštěvníky sérií zážitků, průhledů do zeleně i dovnitř pavilonu a teprve z odstupu a v nadhledu spatří divák pavilón jako dům a objekt.

​

​

​

Zadání nového Bauhaus Musea má dvě ambivalentní roviny.
Pozemek je současně prolukou, současně zadním traktem. Hledá vztah k životu města, přitom je před ním částečně skryt.
Dvě třetiny provozu budovy pak vyžadují co nejstabilnější teplotní podmínky se zamezením přístupu denního světla - bunkr. Museum chce být přitom otevřenou, snadno přístupnou institucí.
Navrhujeme dům-nedům – umisťujeme většinu provozu pod zem, pro minimalizaci provozních nákladů a získáváme tím prostor na povrchu. Zde, v kulisách vystupujích objektů některých provozů musea vzniká nový Bauhausplatz – místo nabízející v přímé vazbě na museum podmínky pro konání pestré škály kulturních událostí – výstav, workshopů, konzertů, představení, promítání… Vstupní objekt se přitom natahuje až k uliční čáře Karl-Liebknech-Str. a je tak v přímém kontaktu s životem města.
Budova svým řešením nabízí několik možností rozšíření – jak vzhůru, kde by nové objekty doplnili scénu nového Bauhausplatzu, tak v rovině pod terén do okolí –
z dlouhodobého hlediska zde považujeme za nezbytné zlikvidovat kontaminovanou oblast.
Školce nacházíme místo v přímém kontaktu s Weimarhalleparkem a dává jí tak k dispozici největší děstské hřiště, jaké může získat.
Otevření bloku severně od soutěžního pozemku navrhujeme dotvořit kompaktní zástavbou v měřítku okolních domů.

Prokopka v Pardubicích je v současné době průmyslovým areálem, který je určen k postupné demolici a vytvoření nové administrativní a obytné čtvrti. V rámci této zástavby je navržena administrativní budova pro pojišťovnu VIG. Areál je tvořen dvěma stavbami, hlavní budovou pojišťovny a menší budova na západní straně komunikace - objektem autoservisu. Základ hlavní budovy je čtyřpodlažní hranol nepravidelného tvaru s kruhovou nástavbou v pátém nadzemním podlaží. Na západní a východní straně jednotlivá podlaží přes sebe mírně předstupují, vytváří tak navzájem zajímavé geometrické tvary a svým přesahem chrání vstupy do budovy. V horních třech podlažích budovy jsou umístěna dvě nezastřešená atria. Kompaktní tvar budovy, kvalitní fasáda a technologické systémy vytvářejí předpoklady pro zařazení budovy jako energeticko vysoce úsporné s nízkou spotřebou energií.

​

V Pánské pasáži, zrekonstruované roku 2011 kanceláří A.D.N.S. sídlí také proslulé krejčovství a obchod s elegantní pánskou módou Knize. Celý interiér obchodu včetně podlahy je zhotoven ze dřeva v netradičním odstínu třešně. Veškeré nábytkové vybavení je navrženo na míru.

​

​

​

Cílem regulace je vedle dopravního řešení vymezení ploch k zastavění a doplnění stávající urbanistické struktury o jasně vymezená území s definovanou mírou zástavby. Funkční parametry, doprava a kapacity stanovené pro jednotlivá území společně se situačním schématem budou jediným regulačním nástrojem. Siluety nové zástavby budou posuzovány z hlediska dálkových pohledů. Jednoznačná definice městských prostor. Ulice, park, blok, dvůr, dům, zahrada.

​

Soutěžní projekt na řešení zástavby svažitého lesního pozemku apartmánovými domy s byty. Snahou bylo vytvořit plynulý přechod mezi stávajícím hustým lesem a přilehlou zástavbou v obci Lipno. Navrhované řešení vychází ze současného využití daného pozemku. Les, jehož kvalita je zcela zřejmá, je hlavní atrakcí i pro uvažovaný záměr. Jednotlivé objekty jsou nepravidelně - avšak v určitém řádu - rozmístěny v území. V západní části je zástavba koncentrovanější a intenzivnější, východním směrem zástavba postupně řídne. Na nejvyšších místech jsou navrženy největší apartmány. Snahou je každému objektu nabídnout maximální možný odstup od sousedních objektů a ponechat tak les volně „proplouvat“ mezi nimi.

​

Objekt Národního technického muzea - Muzea železnic v Olomouci je navržený jako jednopodlažní velkorozponová hala, do které jsou vloženy mezipatra a vnitřní objekty. Kompozičním těžištěm je kruhová točna, ze které paprskovitě vybíhají koleje do prostoru haly. Stávající přívodní kolej spojuje točnu s kolejištěm nádraží a v jejím směru se dům nálevkovitě zužuje k průčelí s branou pro vjezd lokomotiv. Zaoblené tvary haly podtrhují celistvost domu a vyjadřují význam instituce národního muzea. V objektu bude umístěno cca 25 různých kolejových vozů a celá řada dalších exponátů ...

Navržená budova je hmotově rozdělena do dvou částí – přední kompaktní do ulice a k ní kolmou zadní část do dvora. Přední část doplňuje uliční frontu a těsně navazuje na štítové stěny sousedních domů. Objekt ve dvoře si vytváří odstup od sousedních objektů, čímž vytváří prostor pro řešení zahrady a nádvoří. Obě části jsou spolu spojeny komunikačním jádrem s výtahy.
Budova bude sloužit jako hotel v předpokládaném standardu 3*+. V přízemí v uliční části je navržena vstupní hala s recepcí, hotelový bar, který slouží pro veřejnost i hotelové hosty, zázemí. V části je vyhrazen prostor pro zásobovací autovýtah.
Ve dvorní se v přízemí nachází restaurace, kterou je možné rozdělit na jednotlivé salonky, prostor pro výdej jídel, bar, kuchyně. Do zadní části je situováno fitness a hygienické zázemí. Ve vyšších podlažích jsou hotelové pokoje doplněné potřebnými komunikacemi a místnostmi pro pokojské.
V suterénu je nezbytné technické vybavení a parkování osobních aut.

Na základě kandidatury Lipska v pořádání letních olympijských her v roce 2012 byl náš tým vyzván k účasti v mezinárodní soutěži a byl zpracován návrh olympijské vesnice do Lipska. Řešení spočívalo v překlenutí vodního toku dvanácti obytnými mosty - domy, jejichž navrhovaná kapacita splňovala potřeby olympijské vesnice. Projekt řešil i problematiku jak se s územím vypořádat po skončení Olympijských her.

​

Oblastní sídlo České Pojišťovny v Kolíně. Budova stojí na významném místě na vstupu do historického jádra města u mostu přes řeku Labe. Jednoduchý vzhled a tradiční materiály nenásilným způsobem doplňují historické okolí. Fasády jsou omítané s dřevěnými okny, v interieru je použita švestková dýha, zelené teraco, mědí obložená okna, mléčná skla.

Rekonstrukce a přestavba průmyslové budovy pro účely depozitáře Národní knihovny ČR. Klimatizované archivní prostory s kapacitou 5 mil. svazků jsou doplněny laboratořemi, restaurátorskými pracovišti a zázemím pro zaměstnance.

Tento projekt přesahuje rámec běžné architektury; urbanismus zde vnímáme jako komplexní strategickou disciplínu, nikoliv pouze jako estetickou úlohu. Původní zemědělské území v pražských Dolních Chabrech transformujeme v ucelenou čtvrť, kde namísto „fasádismu“ definujeme odolnou rozvojovou matrici. Ta harmonizuje limity infrastruktury s dlouhodobým růstovým potenciálem lokality.
Centrální severojižní osa funguje jako společenská páteř území a moderní interpretace tradiční návsi. Návrh akcentuje lidské měřítko nízkopodlažní zástavby (3–4 podlaží) a pečlivě pracuje s hierarchií prostor – od privátních předzahrádek po polosoukromé komunitní zahrady. Skrze precizní řešení dopravních a územních limitů vzniká udržitelná, prostupná lokalita, která přirozeně propojuje historický ráz obce se současnými nároky na vysokou kvalitu městského života.