Stavba smuteční síně je umístěna v severní části pozemku, tím zdůrazňuje rituální význam „poslední cesty“. Důležitým kompozičním motivem celku je diagonální osa, jejíž součástí cesta je, která ve východní části vymezuje prostor pro příchod smutečních hostů , v západní části smuteční zahradu, který je od vstupní cesty oddělena stěnou . Do smuteční zahrady je orientováno kolumbárium, umístěné v rubu symbolické oddělující zdi, a klidové prostory určené pro rozjímání. Ve východní části je vstupní cesta jemně moderována a jsou zde umístěny lavičky, stromy a plastiky jako vhodná místa k zastavení. Ke smuteční síni je též možný přístup ze stávajícího urnového háje kolem stávající rozprašovací loučky při východním okraji řešeného pozemku. Parkoviště je navrženo při vstupní části u západní strany pozemku v těsné návaznosti na přístupovou cestu do celého areálu hřbitova jehož potřebám též slouží. Příjezd pohřebního vozu k provozní části smuteční síně je umožněn vyhrazenou komunikací při východním okraji pozemku. Zásadní požadavky klademe i na sochařské zpracování a kultivaci tří venkovních prostor - parkoviště, přístupové cesty a smuteční zahrady. Předpokládáme, že k realizaci díla budou přizváni výtvarní umělci se zadáním dotvořit jednotlivá místa a zákoutí venkovních prostor. Navržená smuteční zahrada může v budoucnu sloužit pro umístění urnového háje nebo rozšíření hřbitova.
Objem smuteční síně je tvořen kubickou formou, která je orientována s hlavní diagonální osou, je spojena se stěnou oddělující vstupní cestu a smuteční zahradu, čímž se vtahuje do celkové scény. Hlavní osa vrcholí v hlavním sále, pak je hmotu stupňovitě zjemňována a ukončena v souladu s vnitřním provozem. Prostory pro pozůstalé jsou výrazně artikulovány ve vnějším tvaru budovy, jehož složitost je ukotvena v klidném jednoduchém průčelí. Okenní otvory jsou navrženy tak, aby nedocházelo k rušení introvertní povahy obřadů. Krom smuteční síně, kde je klid scenerie zajištěn znemožněním vstupu návštěvníků do této části zahrady, neumožňují okna přímý výhled, směřují do vnitřních dvorů nebo je osvětlení zajištěno střešními světlíky.
Uspořádání a hlavní vstup do smuteční síně navazuje na celkovou diagonální osu v jejímž závěru je v síni umístěn katafalk s prostorem pro květiny a věnce, a prostor pro mluvčí. Při pravé – východní straně síně je umístěn vstup pro nejbližší pozůstalé z jejich vyhrazených místností. Protikladem temného vstupu pozůstalých je velké okno v západní stěně síně otvírající panoramatický pohled na České středohoří. Podélně rozšiřující se prostor pro pozůstalé je zakončen místností výstavu rakve a místností pro nejbližší pozůstalé se sedacím nábytkem, která je převýšená, čímž se výrazně projevuje ve vnějším tvaru budovy a svým apsidovým tvarem evokuje pietnost místnosti. Prostor pro pozůstalé je tvořen podélným rozšiřujícím se objemem, jehož zakončením je místnost výstavu rakve a místnost pro nejbližší pozůstalé. Hlavní vstupní prostor je rozčleněn na vstup pro většinu smutečních hostů, ve východní části je sloupy vymezen vstup do prostor pro nejbližší pozůstalé, západní část vestibulu je oddělena lavicí a je určena pro odchod smutečních hostů. Toalety pro veřejnost jsou umístěny při východním okraji vestibulu. V případě těsné časové návaznosti obřadů vycházejí jeho účastníci bočním vchodem do smuteční zahrady tak, aby se nemísili s čekajícími na další obřad. Uspořádání lavic ve smuteční síně je možno ve dvou základních variantách: V případě konání běžného obřadu, který je zakončen symbolickým zanořením rakve do katafalku, jsou lavice uspořádány do jednotného bloku na ose místnosti. V případě, že rakev je po obřadu vynášena, jsou lavice rozděleny v ose uličkou. Rakev je vynášena hlavním vstupem. Čtvercový půdorys umožňuje další varianty uspořádání sezení pro pořádání netypických obřadů.
