Výrobní budovy Baťovy továrny od Jiřího Voženílka z roku 1948 jsou jedním z největších skvostů české industriální architektury. Domy č.14 a č.15 jsou součástí širšího industriálního urbanismu.
Soutěžní koncept reaguje na nutnost významového propojení dvou domů a tří funkcí v jednu identitu. Potřebný sklad knih vytváří svojí hmotou vstupní platformu - otevřené nádvoří , dávající prostoru mezi budovami nový účel a novou proporci. Venkovní výstavní plocha pro sochy, multimediální prostorové instalace, konceptuální umění, ale i koncerty a jiné kulturní akce, je rovněž nově vytvořeným veřejným místem v organizmu města.
